Manon Lescaut - Vítězslav Nezval

rozpracováno

Divadelní hra Manon Lescaut vznikla v roce 1940, uprostřed druhé světové války na motivy románu A.-F. Prévosta. Měla jeden malý velký cíl: ukázat krásu českého jazyka. To se myslím zadařilo.

Výtah s poznámkami:
První obraz
(Na nádvoří zájezdní hospody v Amiensu sedí skupina studentů, mezi nimi des Grieux a Tiberge.)

První student:
Než odjedeme z Amiensu
než rozjedem se na prázdniny,
ten na onu, ten na tu stranu,
napijme se medoviny.
(...)
Tiberge chce tedy sloužit Pánu,
žít bez dětí, žít bez rodiny.

(...)
Des Grieux:
Jste starší, já jsem nezkušený,
tamti už milovali ženy,
zatímco já jsem se držel knih
jak malý chlapec, jak starý mnich.
V maltánském řádu, jehož kříž nosím,
já, mladý rytíř des Grieux,
stal bych se možná v soubojích křivonosým.
(Naivně.)
Rytíř je rytíř. A tak zabije...
Oč krásnější je duchovní stav
než šavle, vždy krátká a vždycky znovu tupá.
Být vyšňořen v ornátech jako páv!
Snad dotáhnu to jednou na biskupa!

Tiberge:
V modlitbách poklekat na schody křivolaké...

Des Griex:
To také!

Tiberge:
Ach, nemít hříchy, zvlášť ty v š e l i j a k é.

Des Griex:
To také!

Tiberge:
Žít podle boží vůle, správně...

Des Griex:
A hlavně
mít vedle sebe v kostele
tak báječného přítele,
jako je Tiberge!
(Prozaicky.)
Bez vašeho vlivu, můj milý, by mne byli nedávali
učitelé za příklad celé koleji.
Zatímco jiné stihla mnohá potupa,
zalíbil jsem se očím biskupa.
I to mi dodalo dost vzpruhy,
jsem ctnostný jaksi bez zásluhy...

Tiberge:
Jiný muž takového rodu,
jak jste vy, příteli des Grieux,
by myslel jen na to, co kde užije,
by byl marnivý, by pěstoval jen módu,
by hazardoval s odvahou,
by zahanboval slabé.
Vy, vy jste ctnostný celou povahou.
Bude z vás nejvlídnější abbé.

Nejprve si zopakujme pojmy: označte v textu: repliku, scénickou poznámku, dialog, monolog. Podle čeho můžeme bezpečně určit literární druh tohoto textu?
Vyhledejte v textu veškeré informace o des Grieux. Kdo je to? Z jaké rodiny pochází? Kdo na něj má největší vliv? Kam směřuje? Kým se má stát? Proč?
Co znamená slovo abbé. Jaká další slova ze stejného prostředí znáte?
Jaký vztah mají mezi sebou Tiberge a des Grieux?
V textu se střídají verše a próza. Popište rýmové schéma a druh verše.

Des Grieux (se dívá s vytržením na Manon, jež nehnut stojí a usmívá se na něho. Je v rozpacích. Náhle přikročí k Manon):
Slečno...

Manon:
Jsem Manon Lescaut. (...)
Posílá mne sem otec s mátí
za ctihodnou sestrou Františkou,
abych i já se mohla státi
jeptiškou.
Dnes mám čas jenom do večera -
a večer vstoupím do kláštera.

(...)
Des Grieux:
Manon... Manon...
Jsem jako zpitý -
Vy chápete mé city?

Manon:
Jak bych je nechápala...
Už dávno, dávno nejsem malá.
(...) Je mi až skoro líto mého jména.
Už nebudu Manon, ta Manon nezvedená,
ta Manon nezbedná, ta Manon z Arrasu.

Des Grieux:
Ach, umřít, umřít, umřít pro krásu...

Manon:
Líbí se mi, pane, že mě litujete.
Lituji se sama, netušíte jak.
Těšil mě ten svět, v němž všecko zjara kvete,
každé poupě, každé kvítko, každý pták.
Neposlušná Manon, Manon rozpustilá
má teď žíti jinak, jinak, nežli žila,
Manon, která žila volně jako pták,
má teď žíti jinak... Řekněte mi... Jak?
(...)
Víte, nejdu dobrovolně do kláštera.
Snad tam dobrovolně chodí málokterá.
Mě tam posílají rodiče.
Doma jsem měla troje paklíče
pro případ, že bych chtěla večer z domu.
Nevíte, co je to pro mne za pohromu
mít za hlídače místo Pierra
nějakou představenou kláštera.
Rodiče chtějí zachránit mou ctnost.
Proč vlastně? Proč? Mám hroznou zlost!

Jak se změnily des Grieuxovy plány poté, co spatřil Manon?
Uveďte další literární postavy, které se zamilují na první pohled.
Co jsme se dozvěděli o Manon? Jaká je? Porovnejte ji s charakteristikou des Grieuxe. Vypište všechna adjektiva, kterými se sama Manon pojmenovává.
Kam má ona namířeno a proč?
Jak myslíte, že bude příběh pokračovat?

Des Grieux:
Manon je můj osud. Manon je můj osud.
Manon je všecko, co neznal jsem dosud.
Manon je první a poslední můj hřích,
nepoznat Manon, nemiloval bych.
Manon je motýl. Manon je včela.
Manon je růže, hozená do kostela.
Manon je všecko, co neztratí nikdy svůj pel.
Manon je rozum, který mi uletěl.
Manon je dítě. Manon je plavovláska.
Manon je první a poslední má láska.
Manon, ach Manon, Manon z Arrasu!
Manon je moje umřít pro krásu...

Zavzpomínejte a napište, jaká další milostná vyznání jste v literatuře četli.
Jaké tropy a figury tady Nezval používá a proč?

Tiberge:
Podle toho je Manon ďábel v podobě nějaké hezké darebnice.

Des Grieux:
Dobře, že nejste rytíř, už byste nežil.

Tiberge:
Alespoň bych se nedožil vašeho neštěstí...

Des Grieux:
Štěstí mně vyšlo na půl cesty vstříc,
tak jak bych nešel za ním, slepě za ním.
Jsem si jist, když vám řeknu víc,
že se uleknete, že vás raním.
Ať! Můj milý... Sbohem. Buďte zdráv.
Nemyslím už na duchovní stav.
Nedělejte mi, prosím, žádnou scénu.
Mým úmyslem je unésti tu ženu...